Mužák prorostlý

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum)

Jde o vytrvalou rostlinu z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), která je v Německu od roku 2007 šířena pod obchodní a odrůdovou značkou „Donau-Silphie“ (Metzler & Brodmann KG ve spolupráci s Energiepark Hahnennest). Důvodem vzrůstajícího zájmu zemědělců je její využití do bioplynových stanic. Tato alternativní energetická plodina má ve srovnání s kukuřicí řadu výhod. Mužák prorostlý je stále více podporován rovněž ze strany biologů a včelařů.

Přednosti

Je to trvalá bylina. Na jednom místě může růst a produkovat bohatou biomasu dalších 15 až 20 let po zasetí. Přes vyšší počáteční náklady na založení porostu se v dalších letech dosahuje významných úspor tím, že odpadají náklady na setí, zpracování a přípravu půdy.

Stálý přísun organické hmoty do půdy bez porušení její integrity. Během každoročního vegetačního cyklu dochází díky pravidelnému odběru nadzemní biomasy k odumírání a k následné regeneraci cca 60 % kořenové hmoty, čímž se bez nutnosti zaorávky obnovuje a dodává velké množství organické hmoty pro půdní mikroby a pro půdní bezobratlé organismy. Mezi nimi je nutno vyzdvihnout úlohu žížal. Podle dostupné studie z Bavorska (Burmeister et Walter, 2016), ve které byla porovnávána půda pod pětiletou a sedmiletou kulturou mužáku prorostlého se sousední půdou obhospodařovanou místně obvyklým konvenčním způsobem, došlo díky vytrvalému mužáku k šestinásobnému nárůstu biomasy žížal, u kterých se současně zvýšily počty jedinců téměř trojnásobně za současného zvýšení počtu druhů z původních 4 na 7! Vyšší přísun kořenové biomasy a tím i zvýšená aktivita půdních organismů nejenže výrazně zlepšuje retenci a infiltraci srážkové vody, ale rovněž napomáhá podstatnému zvýšení tvorby humusu o 5 –  8 tun na ha za rok, čímž se napomáhá odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry. Odčerpávání CO2 z atmosféry, který je dominantním skleníkovým plynem, a tvorba humusu v půdě jsou hlavní procesy, které umožňují ukládat uhlík v půdě, a tím mírnit projevy klimatické změny.

Zlepšení parametrů infiltrace a retence vody v krajině. V současnosti, kdy dochází k extrémním výkyvům v jednotlivých srážkových událostech, je nutno vyzdvihnout obnovu hrubých kontinuálních půdních pórů díky zvýšené aktivitě půdních organismů, pro jednoduchost představitelných jako chodbičky větších žížal, které zajišťují ventilaci půdy, výměnu půdního vzduchu a současně rychlé odvádění, „uskladnění“ velkého množství srážkové vody do hlubokých půdních vrstev. Jde o nejdokonalejší přirozené protierozní opatření, kdy se mění povrchový odtok dopadající srážkové vody na podpovrchové zasakování, zvyšuje se schopnost celé krajiny udržet vodu. Při pěstování vytrvalého mužáku prorostlého se zlepšují parametry infiltrace a retence vody v krajině. Zemědělské aktivity tak mohou zásadně obohatit svoji společenskou roli o pomoc vodnímu režimu krajiny!

Protierozní působení. Rostlina je vhodná jak pro suché tak i zamokřené pozemky, které po prokořenění přestávají býti zamokřenými, tím že kořeny rozruší podorniční utuženou vrstvu a tím dovolí vodě zasakovat hlouběji (cca po 4 letech).

Snižuje množství dusičnanů v prosakující půdní vodě. Koření do hloubky 2 m a již v druhém roce po založení dokáže svým kořenovým systémem odebírat takové množství minerálních forem dusíku, že dochází ke snížení množství dusičnanů v podzemních vodách. V sousedním Německu dokonce přispívají vodárenské společnosti zemědělcům za to, že pěstují mužák v okolí vodních zdrojů jako alternativní energetickou plodinu a tím snižují obsah dusičnanů v pitné vodě.

Pastva pro včely, čmeláky, je to medonosná bylina (med z mužáku výborně chutná a typicky voní).

Jde o novou plodinu, která přispívá k biodiverzitě.

Snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin. Herbicid se používá pouze při založení porostu v prvním roce pěstování a pak maximálně jednou za 5 let na drobné dočištění.

Sklizeň: Sklízí se při sušině 25% ke konci období kvetení. Bývá to ještě před kukuřicí … jako první, cca 3 týdny (výhoda časového rozložení agrotechnických operací). Na adaptéru musí být dělič (kosička) jako na řepku. V Německu se biomasa mužáku po sklizni dává na dno silážní jámy s poukazem na to, že neuvolňuje tekutiny, i když má „jen“ 25% sušiny. Silážování je možné bez speciálních silážních přípravků.